FIP (Feline Infectious Peritonitis) - nové poznatky
Autor: Dagmar Pátková

Upozornění: Zakázáno kopírovat!!!

Při porušení zákazu budou zveřejněny stránky, které nerespektují autorské právo a také hodiny strávené hledáním informací a jejich  překladů před tím, než jsem tyto informace zveřejnila.
Pro cizí stránky je povoleno použít pouze odkaz na tento článek ve formě URL adresy http://www.volny.cz/cattery/fip_news.htm

Překladač - Translator: select your language

 
 Nové informace
15.3.2009

V těchto dnech jsem získala nové zajímavé informace o FIP. V San Francisku existuje organizace SOCKFIP. SOCK je zkratka názvu Save our cats and kittens (Chraňme naše kočky a koťata) a je tvořena chovateli, kteří mají s FIP osobní zkušenosti a pomáhají finančně i osvětou při výzkumu této nemoci dělaném na UC Davis v Kalifornii. Právě díky této osvětě jsem získala níže uvedené informace:

Zkoumají se rodokmeny a zdravotní údaje koček, u jejichž potomků se FIP vyskytoval, a to až 10 generací zpětně. Hledají se geny, které způsobují mutace enterocoronaviru na FIP, a v návaznosti na tyto geny se doufá, že se najde genetický způsob detekce genů, které danou mutaci způsobují. Tím by se zpřesnila identifikace koček nesoucí toto potencionální riziko výskytu FIP ve svém genofondu. V současné době neexistuje test, který by to dokázal. 

Dle Mgr. Kellnerové z laboratoře SEVARON lze ovšem již zmutovaný koronavirus na FIP identifikovat PCR metodou z krve kočky, která již FIP má. Jde o to, že se  koronaviry nacházejí ve střevech na rozdíl od již zmutovaného na FIP. Ten proniká do tělních tekutin a krve a PCR ho dokáže v krvi identifikovat. To znamená, že u kočky podezřelé z onemocnění FIP lze toto onemocnění prokázat nebo vyloučit a to je dobrá zpráva. 

Podle nejnovějších poznatků je zřejmé, že se na šíření FIP podílí tři hlavní rizikové faktory: až z 50% je to genetická vnímavost, což je pro mě naprosto nová informace! Dále je to přítomnost chronického enterocoronaviru, jehož mutací FIP vzniká, a hustota kočičí populace. Druhé dva uvedené faktory jsou obecně známé. 
Stále se potvrzuje, že enterocoronavirus, způsobující průjmy u koček) je silně infekční, ale jeho forma zmutovaná do FIP již infekční není. Přenos samotné infekční peritonitidy stykem koček je velmi vzácný a proto není třeba jedince s FIP izolovat.

Proto by se měly kočky, u jejichž potomků se FIP opakovaně vyskytl, vyřadit z chovu. Týká se to jak kocourů tak i koček. Na genetickém testu pro identifikaci FIP pozitivních koček se pracuje a doufejme, že bude brzy. 

Dr. Pedersen zpracoval a publikoval poznatky o FIP za období 1963-2008 i na webové adrese http://authors.elsevier.com/offprints/YJFMS678/cabd40f0dab049baf19ccfad5939f821.

Je to velice odborný a pro laika málo srozumitelný článek chráněný autorským právem! Určitě si ale zaslouží pozornosti veterinářů.

Další shrnutí, srozumitelnější, ale opět bohužel opět v angličtině, můžete najít ve článku Dr. Susan Little na webové adrese http://www.cfa.org/articles/health/FIP.html  nebo na stránkách UC Davis http://www.vetmed.ucdavis.edu/CCAH/documents/FIP_Synopsis_Jan13_09.pdf .

I pro ty z nás, co neovládají aglický jazyk a zajímají se o tuto problematiku, mohou mít uvedené odkazy velký význam, protože si je můžeme nechat přeložit z angličtiny Googlem.

To je přece super, ne?

Osobní zkušenost chovatelky s FIP a dědičností

Aktualizace 11.6.2009

Úryvek z dopisu, zveřejněného v časopise CAT TRACKS, jaro 2009   

Před mnoha lety jsem měla v mém chovu problém s FIP. Tehdy bylo toto téma tabu a kdo o něm otevřeně mluvil, draze za to platil. Doufám, že se od té doby mezi chovateli mnoho změnilo a že chápeme, jak důležité je vzájemně si pomáhat. Tehdy se předpokládalo, že FIP je způsobený špatnými hygienickými podmínkami. Stejně jako my neseme gen pro rakovinu, tak  kočky nesou gen pro rozvinutí FIP. Špatná kondice koček usnadňuje šíření FIP, ale v žádném případě to není jediný způsob, jak FIP dostat. 

Kvůli FIP jsem přicházela téměř o všechna koťata. Velmi mě to trápilo. Nevěděla jsem, co dělám špatně a co mám udělat, abych se FIP zbavila. Naštěstí bydlím nedaleko univerzity v Tennessee. V té době tam dva doktoři pracovali na vývoji účinné vakcíny a také na testu, který by byl schopen přesně zjistit, zda se již jedná o FIP nebo jen o neškodný koronavirus. Jako jeden z jejich studijních případů jsem s nimi mohla úzce spolupracovat.

Dělali každé dostupné testy, ale vysvětlení nenašli. Dokonce jsem zkoušela nějaké nové vakcíny z Ruska, ale i ty byly neúčinné. Tehdy se začalo uvažovat o tom, že by mohla být odpověď nalezena v dědičnosti. Po prostudování rodokmenů doktoři našli jednu linii, která se vyskytovala ve všech rodokmenech. Všechno ukazovalo na jednoho kocoura. Tohoto kocoura jsem velmi milovala a tak jsem si myslela, že když ho jen vykastruji a nebudu ho dále používat v chovu, bude stačit. Nestačilo. Stále jsem se hrozila průjmů a koťata mi hynula. Nakonec jsem musela udělat závažné rozhodnutí a kocoura jsem nechala uspat. FIP zmizel. Jedna kočka byla příčinou, že jsem přicházela o svá koťata! V mém případě nestačila jen kocourova kastrace, jak mi navrhoval Dr. Peterson. Věděla jsem, že tato linie měla v minulosti s FIP problémy, ale neznalá věci jsem si opravdu kvůli tomu nedělala starosti. 

Od té doby se FIP v mém chovu neobjevil. Jestliže u vás vypukne  FIP, nejprve nastudujte vaše rodokmeny. V případě jasné souvislosti musíte změnit danou linii. Trvalo mi roky, než mě při pohledu na průjem nezachvátila panika.  

Jestliže budete tisknout tento dopis, nechejte u něj mé jméno. Chci, aby lidé věděli, že jsem reálná a dosažitelná. Když už pro nic jiného, tak proto, aby se mi mohli vyplakat na rameni. 

Fran Bradley, Knoxville, Tennessee

ZPĚT na FIP

ZPĚT Rady a návody